Předvečer předvečera narození spasitele je ideální příležitost pro pořádnou nálož současného jazzu, obzvlášť pokud jde o neděli, kdy je těmto tendencím v Jazz Docku přáno, advent neadvent. Kytarista, kterého známe spíše jako toho, co stojí vzadu či stranou, tady stojí vpředu a jeho kytara je středem.

Smetanova symfonie se prakticky nehraje. Dokonce se tak trochu zamlčuje, že zakladatel české národní hudby vůbec nějakou symfonii napsal. Použil v ní totiž rakouskou císařskou hymnu. Dramaturgickou odvahu Kladenského symfonického orchestru byste chtěli mít. V roce oslav stého výročí založení republiky zařadit něco takového je jako dát si místo...

Když se skladatelé rozhodnou napsat něco vhodného ke státnímu výročí, zavání to už dopředu průšvihem z přehnaného patosu nebo snahy nutit svatého Václava k tanci, do kterého se mu nechce. Když je to velké výročí a těch skladatelů je šest, tyto oprávněné obavy stoupají. Concept Art Orchestra ale dramaturgické kiksy nedělá, takže o to větší bylo...

Současný jazz adoruji hlavně proto, že má mnoho podob. Ondřej Kabrna a jeho kapela Flying Power jsou jedna taková podoba, kterou sice neřadím do centra svého vkusu, ale líbí se mi na ní hodně věcí - a tak jsem vyrazil do Železné ulice do Agharty.

Podle mě takhle bude znít hudba budoucnosti, pokud to dopadne dobře. Byl jsem v Jazz Docku na kapele Muff.

Až zase někdo řekne, že Česká televize stojí za houby, máme tu další kýbl vody na jeho mlejn. Pseudoceny Trebbia vysílala naše veřejnoprávní stanice znovu. Pokud divák v ten čas zabloudil na ČT Art, možná to rychle přepnul na Jaromíra Soukupa nebo teleshopping, aby se tolik nestyděl, že kouká na blbosti.