Další krok: Klavírní koncert Víta Křišťana

Co ještě si ti čeští velkokapelní jazzmani budou chtít vyzkoušet? Oratorium? Balet? Cyklus symfonických básní? Klavírní koncert si v každém případě už můžete odškrtnout. A poslechněte si ho.

8. 12. 2019, Český rozhlas, Studio 1

The Prague Six, šestice skladatelů, kteří píší pro moderní bigband Concept Art Orchestra, má v poslední době takové mahlerovské tendence. Hojně koketuje s rozsáhlými kompozicemi pro velké obsazení. Nemám na mysli deseti- nebo patnáctiminutové skladby, ty už jsou v moderním jazzu naprostou samozřejmostí. Mám na mysli třeba celovečerní kolektivní dílo k výročí 100 let republiky (z podzimu roku 2018), v němž si české (československé) století rozdělili tak, že každý z šesti skladatelů zpracoval nějakou jeho část. Nebo Jiruchovu úpravu Musorgského Obrázků pro CAO z března 2019. Hlavně mám ale na mysli čtyřicetiminutové autobiografické dílo Tomáše Sýkory, které tentýž orchestr premiéroval v květnu 2019. Tehdy jsem cestou do Jazz Docku kroutil hlavou: Ach, co to bude, co je vede k těm velkolepým projektům? Jsme v roce 1900? Kam až to zvětšování formy (rozuměj délky) i obsazení povede? Proč chtějí do baru tahat monumenty?

Velmi si cením toho, když jazz absorbuje vlivy vážné hudby. Myslím, že to plodí spoustu zajímavé muziky. Ale ve věci zvětšování opusů jsem - kdo ví proč - nějaký skeptický. Tehdy jsem pak cestou z Jazz Docku ovšem kýval hlavou: Hm, to bylo ale vlastně nakonec docela dobré! On se s tou "formou" nějak porval a mělo to hlavu a patu. Bylo to velmi popisné, ale motivy se nějakým způsobem vracely a děly se tam mnohé hudební zajímavosti. Sýkorova velkolepá životopisná črta mě prostě moc potěšila.

No a co bude tedy další krok? Celovečerní oratorium se symfonickým orchestrem? Nikoliv. Další krok je sofistikovanější. Klavírní koncert Víta Křišťana, jednoho z šestice dvorních skladatelů Concept Art Orchestra. Klavírní part provedl autor. Bylo narváno, lidi vzadu stáli.

Začalo to...

[zde se na tom teprve pracuje, jak je asi zřejmo...]